Ransom Riggs: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

9, Kniha odehrávající se na ostrově     

Dnes bych se s Vámi chtěla podělit o moje pocity z knihy od Ransoma Riggse: Sirotčineč slečny Peregrinové pro podivné děti. Film se mi neskutečně líbil a stejně tak kniha, kterou jsem přečetla doslova jedním dechem.

Mimo příběhu je kniha úžasně graficky zpracovaná a mě uchvátila každá fotografie, kterou jsem v knize našla. Příběh Jacoba a podivných dětí byl tedy opravdu čtivý a já Vám knihu můžu jenom doporučit.

Jacobova dědečka z knihy známe jako vypravěče příběhů o příšerách, sirotčinci a o dětech, které tam kdysi žily. Když ale Jacob vyroste, usoudí, že všechny dědečkovi příběhy jsou jen vymyšlené. Když ale dědeček zemře, Jacob se rozhodne, že tu věc se sirotčincem musí prozkoumat. Co kdyby to přeci jenom byla pravda...

Nakonec se opravdu setkává s dětmi, které jeho dědečka znali. Poznává jak žijí a jak je vůbec možné, že jsou pořád dětmi, ikdyž jim je kolem 80ti let. Potom se stane něco, kvůli čemu se Jacob bude muset rozhodnout, jestli zůstane s dětmi a slečnou Peregrinovou, nebo odjede se svým otcem opět domů, do jeho rodného města.

Tento příběh je rozdělen do třech knih. Já zatím četla první dva a často od lidí slýchávám, že druhý se jim líbil nejvíc. Já jsem teda oba dva přečetla během pár dní, ale musím říct, že první díl mě zatím bavil víc. Celkově to seznamování nejprve s Jacobem, s jeho rodinou a poté seznamování Jacoba s dětmi, popisování jejich charakteru, popisování příšer, se kterými se děti musely potýkat, mě strašně moc bavilo. Ve druhém díle sice bylo více akce, ale vlastně kromě toho se tam nic moc zajímavého nedělo.

Kdo jste viděl film, tak věřte, že kniha vás uchvátí ještě víc! Kdo jste film neviděl, doporučuji si nejprve přečíst aspoň první knihu.