Tak jsem se konečně dočkala! Od Radky jsem četla už všechny knihy a její styl psaní mě prostě baví. Po přečtení její nové knihy pro mě ale stále výtězí kniha To prší moře.
Kniha vypráví o třicetileté Elišce, která se rozhodne přestěhovat se z Prahy zpět k rodičům na Moravu. Zjišťuje, jak moc je těžké přizpůsobit se vesnickým zvyklostem, jak už vztah mezi jejími rodiči není co býval a taky že lidé se mění. Přesto se to Eliška ale snaží zvádnout a otevírá si ve Veselí obchod s rybářskými potřebami. Nedalo by se úplně říct že se jí daří, ale má plno kamarádů, kteří se jí snaží pomoct. Stále jsem v příběhu čekala nějakou zápletku, žádná však nepřišla a příběh prostě jen plynul. Setkáváme se s Eliščinou láskou z mládí, s jejími kamarády, kteří už mají svoje děti a své rodiny, ale taky s bezmocí a strachem, se kterými se Eliška musí potýkat.
Možná je to tím, že jsem knihu četla v nevhodnou dobu, ale kniha mě docela zklamala. Kdybych na ní měla více času a neměla rozečteno dalších x knih a soustředila se pouze na tento příběh, tak by se mi možná líbila víc. Ikdyž se to ze začátku nemusí zdát, kniha se opírá o vážná témata a na její čtení opravdu doporučuji si vyhradit čas. Co mi při čtení ale opravdu vadilo a na co jsem si za celou knihu nezvykla, bylo moravské nářečí, které mi je samo o sobě docela nesympatické, a ještě když jsem tak musela číst.
I přesto se těším, až si knihu budu moct přečíst znovu v méně hektické době, než je pro mě právě teď a s příběhem se třeba více sžiju. Momentálně je u mě Veselí na čtvrtém místě mezi autorčinou prvotinou Dobře mi tak a předposlední knihou Osm.
0 komentářů:
Okomentovat