Pavel Kos: Deník pražského studenta

Zlaté pravidlo studenta:
Nestihl jsem napsat jedno slovo = Tahle hodina už nemá cenu

Deník pražského studenta sleduji na facebooku už poměrně dlouho a příspěvky autora mi vždy zlepší den. Když jsem navíc byla student, tak jsem to všechno prožívala s autorem a o to víc jsem to ráda četla. Tohle je jedna z mála knih, u které jsem ráda, že se nám z nějakého internetového prostoru dostává do rukou i v podobě knihy. Většinou totiž nejsem fanoušek knih, které vznikly třeba na základě nějakého internetového blogu. Deník pražského studenta na facebooku najdete TADY.

Po knize jsem sáhla tedy hlavně proto, že na internetu to vždy ráda čtu, ale taky proto, abych ty thrillery proložila taky něčím oddychovým a humorným. Tohle je navíc první září v mém životě, kdy nejdu do školy, ale už pracuji. K době svého studia se ráda vracím a ráda na ní vzpomínám, i tohle byl důvod k pořízení knihy.

Autor v knize humorně popisuje různé situace ze školy, koleje nebo třeba z hospody. Kdo jste, nebo jste byli studenty, jistě se v mnohých situacích najdete. Zavzpomínáte na čínské polévky, rýži s kečupem, na hledání kamarádů po celém městě nebo na vzácné choroby, kterými jsme trpěli skoro každé ráno zejména v neděli ráno.

Pokud knihu už stejně jako já vlastníte, nebo si ji plánujete pořídit, můžete si jí nechat podepsat na autogramiádě, která se koná už tuto středu 12.9. v NAPa baru&gallery. Odkaz na událost najdete tady.

A nezapomeňte, že studenti potřebují peníze a koupí téhle knihy jednomu z nich přispějete na kebab...